John Lancaster, Milan Knížák - HERE IN SCOTLAND (TADY VE SKOTSKU) John Lancaster, Milan Knížák - HERE IN SCOTLAND (TADY VE SKOTSKU)
zpět na Obrazy

Šaty malované na tělo V r. 1965 jsem spolu se sérií „Jak si zdobit obličej“ začal pracovat na projektech oděvů malovaných přímo na tělo. Považoval jsem obvyklou (tedy šitou či lepenou) módu za oblast, kde lze pouze variovat, kde nic podstatně jiného nevznikne. Proto jsem se vrátil k nahému tělu a k jeho primitivnímu zdobení barvou. Vznikaly návrhy takového zdobení jen v malých formátech (max. A4). První velký obraz vznikl jako zvětšenina malých kreseb, kterou pro výstavu v Museu am Ostwald v Dortmundu provedl Wolfgang Feelisch. (Mně nebylo povoleno výstavu ani navštívit.) Poté jsem začal vytvářet velké projekty malované a kreslené na látky a to jak jednobarevné (většinou bílé nebo červené), tak i s natištěným vzorem. Jednalo se o rozměrná díla, některá i 10 m široká. Na přelomu 70. a 80. let se začaly figury více probarvovat, obrazy opouštěly formu pouhých návrhů pro malbu na tělo až se posléze rozpohybovaly. Tehdy jsem pracoval na sérii akcí „Procesy pro tělo“ a chápal jsem obrazy barevných tančících těl jako pandán k těmto procesům. Nakonec jsem začal obrazy kolážovat z částí oděvu, které jsem k sobě sešíval a sešité pak napínal na rám spolu s kusem plátna kam jsem namaloval barevnou figuru. Dostával jsem tak do kontrastu běžnou módu (skrze kolážované oděvy) s fiktivním tělem namalované figury.

Banality V druhé polovině 80. let jsem maloval řadu rozměrných obrazů (většinou 175x300 cm). Používal jsem téměř všechny malířské prostředky obvyklé v abstraktním malířství 20. století, jen jsem je záměrně banalizoval. Především změnou měřítka (zvětšením) a zjednodušením rukopisu. Záměrně jsem použil řadu až plytkých schemat a spojoval způsoby malby z různých časových období v nové celky. Obrazy vznikaly většinou velmi rychle, ale po intenzivní intelektuální spekulaci. Jsou dekorativní, někdy trochu agresivní, a to především tam, kde jsem použil fluoreskující barvy. Pozdější obrazy opět staví na příběhu vstupují do nich figurativní a semifigurativní prvky. Na obrazech se objevují i asamblážované detaily. V některých sériích dochází k barevné redukci.

Neospoerri V r. 1989 jsem při pobytu ve vesničce Preunschen v Německu, (bydleli jsme ve staré prázdné škole – byl to druh soukromého stipedia) vytvořil řadu obrazů, které znamenaly novou etapu v mé práci, která později prorostla i do trojrozměrných, velkých instalací a designu. Jako podklad pro abstraktní obraz většinou v pestrých barvách jsem použil husté asambláže z nejrůznějších předmětů. Tuto vysokou strukturu jsem natřel na bílo, aby tak připomínala našepsované plátno a pomaloval bez respektu k tvarům nalepených předmětů. Poněvadž se podkladové asambláže nejvíce podobaly ranným Spoerriho objektům, začal jsem serii nazývat Neospoerri. Tyto obrazy měly úspěch a někteří teoretici je považují za jednu z mých nejsilnějších etap.

Tachogeo Na začátku 90. let vznikla sérii obrazů v kterých jsem kombinoval prvky gestické malby s geometrickými elementy. K vyjádření geometrie jsem používal prvků z dřevěných stavebnic pro nejmenší děti. Jsou to prosté geometrické útvary v základních barvách. Vlepoval jsem je do malované plochy většinou v jednoduchých ornamentech. Také jsem někdy použil šachových figur, které jsem rozestavěl do rozehraných pozic. Ovšem bez šachovnicového pole. Stály jen v barevné hmotě abstraktního obrazu.

Sny trpaslíka, obraz na objektu, 1989, akryl na dřevotřísce 158x95x7 cm
Banality, 1987, disperse a akryl na plátně, 175x300 cm
Akvárium, 1987, disperse, tempera, papír, textil, 150x220 cm
Gargantuovo pončo,1988, disperse a akryl na plátně,175x300 cm
Žena s kvetoucí rukou, 1985-87, disperse, tempera, textil na papíře, 200x220 cm
Jarní oslava, 1985-87, textilní koláž, 145x400 cm
Obraz na objektu (ze série Neo-Spoerri),1989, různé materiály, akryl, 165x82 cm
Šaty malované přímo na tělo, 1985, komb.technika na plátně 175x600 cm
zpět na Obrazy