Okřídlená hovénka, 1991
Architektura, nábytek, design
Chrám pro všechna nebo žádné náboženství 1985
Tento chrám je systémem věží spojených podzemním prostorem, jehož střecha je skleněná v úrovni země. Vstupní prostory do věží jsou většinou ze spodního prostoru.
Ústředním místem je skleněný válec (1), jakési kněžiště, kde nad hlavou "kněze" je v prodloužení centrálně umístěn hořící kovový válec (oltář). Hoří stále malým plamenem (věčné světlo) jen v případě "mše" (atp.) se rozhoří velkým plamenem. Jeho světlo je vidět (zvlášť v noci) daleko do okolí.
Jehlanovitá pyramidální věž (2), postavená z černého kamene (nebo obložená černými kachly) s možností několika malých oken, je vyplněna schodišti a podlažími umožňující jak skupinová společenství tak i relativní samotu.
Ohnutá kovová roura (3) s mírně zavlhlými vnitřními stěnami (od eventuálních dešťů), bez oken, bez čehokoliv, jen s úzkým vstupním prostorem z podzemí a s odleskem světla shora slouží jako ritální prostor.
Žlutá (nebo bílá) ozubená věž (4) ze skořepinového betonu a s půdorysem ve tvaru lodi, také jako vysoká chrámová loď slouží, dole otevřena rozevírajícím se schodištěm do podzemního společného prostoru.
Poslední dřevěná, šroubovitě se plazící věž (5), obitá prkýnky způsobem bání dřevěných kostelíiků, skrývá uvnitř labyrintové schodiště s odpočívadly. Je podepřena kovovými sloupy. V posledním z nich je úzké vřetenovité schodiště, umožňující z konce věže přímý sestup dolů.
Chtěl jsem vytvořit rituální prostor, kde společné prostory jsou střídány s prostory izolovanými, určenými pro menší skupinky nebo jen jedince. Rovněž záměrně vytvářím tzv. nevyužité (a nevyužitelné) prostory sloužící jen psychickým funkcím.
Chrám může být postaven samozřejmě kdekoliv, ale prefertuji umístění na vrcholu holého kopce.
