Židle “New Thonet”, 90. léta, dřevo, polstrování, umělá hmota Židle “New Thonet”, 90. léta, dřevo, polstrování, umělá hmota
odpověď k textu v Hospodářských novinách | Aktuality | milanknizak.cz

odpověď k textu v Hospodářských novinách

Pane profesore,

Umění si nemůže osobovat nic, poněvadž v podstatě nexistuje, existují jen umělecká díla. My sice mluvíme o umění, ale myslíme tím soubor uměleckých děl. Samozřejmě, umělci si to osobují, ale to je také špatně, na to nemají právo, zvláště dnes, kdy svět zaháji "výrobu umělců". Titul elitnosti se zpravidla uděluje až posmrtně, poněvadž společnosti se v posuzování soudobých kvalit vesměs mýlí.

Nikdy jsem netvrdil, že věda je zbytečná, naopak, určitě je a byla v mnoha oblastech užitečná, ale věda není jenom vynálezectví. Možná, že ta nejvědečtější věda nic nevynalézává.

S většinou neziskových organizací mám špatné zkušenosti poněvadž si osobují práva, která jim nikdo nedal a tak trochu vydírají společnost. Samozřejmě, že to neplatí o principu, jen o lehkosti jeho zneužití.

Když jsem se poprvé setkal s dnes už historickým Římským klubem, také jsem měl pocit, že je to něco velkého, ale byla to moje mladická nerozvážnost …

Vaše uvažování mi připadá, při vší úctě, trochu na povrchu. Jako by v něm chybělo samostatné uvažování. Jste velmi dobrý propagátor existujících a senzačně vypadajících myšlenek a nápadů, ale umění učí ty, kteří se mu umí přiblížit, jemnosti, neokázalosti a jakési plasticitě vnímání. To se velmi kříží se současnými uměleckými trendy, které jsou o tvrdých loktech, inzultacích a šocích. Myslím si, že na cestě k umění, tedy k tomu, co vlastně neexistuje (možná, že to jen voní) musíte urazit ještě dlouhou cestu.

Přeji krásné Vánoce s červem v mozku, ale s klidem v srdci.

Milan Knížák

 

Po přečtení Vašeho anglického textu jsem si k tomu udělal jedinou poznámku:

There is too much fashion in your texts.

Není valného rozdílu mezi umělcovým a vědcovým snažením. Věda (vědci) hledá důkazy, alibi, výsledky, atd. Umění (umělci) hledají měkkost, harmonii, tajemství. Vědecké gesto je možné vysvětlit, dokonce vysvětleno a dokázáno být musí. U uměleckého díla je to nemožné. Při bouřlivém rozvoji fyziky v druhé polovině 20.století nestačilo dosavadní vědecké názvosloví, bylo nutné najít něco barevnějšího, bláznivějšího a proto vědci sáhli do oblasti umění, což je samozřejmě správné a užitečné, ale na přiblížení se vědy a umění to zdaleka nestačí.

Naprosto jasně si uvědomuji původní jednotu umění a vědy a jejich pozdější diverzifikaci. Strašně bych si přál, aby si současné školství uvědomovalo nutnost určitého sblížení těchto oblastí, ale toho nelze dosáhnout nápodobou vnějších aspektů, ale snahou o pochopení rozdílnosti procesů ve vědě a umění. To, že současné umění používá výdobytky vědy je naprosto normální, to dělalo umění vždy, jen věda tak překotně nevynalézala jako v posledním století. A tak to vypadá, že teď dochází k bouřlivému slučování obou poloh.

Čas revolucí a převratných změn je za námi, alespoň význam těchto převratů už jen málo koho ohromuje. Asi by měl přijít čas určitého bezvětří, duchovního klidu. Obávám se, že lidé jsou hodně slabí na to, aby něco podobného nastalo rychle. Přesto je to pro mne jediná možná vize. Bouřlivou adici vědy a umění odmítám. Tomu se říká móda, jak jsem již výše uvedl.

Odkazy

Kontakty

Prof. Milan Knížák, Dr. A


info@milanknizak.com