Okamžité chrámy, 1971
AŤ ŽIJE DEMOKRACIE!
Čím dál víc se mi potvrzuje, že demokracie je fikce a že lidé neumí žít v demokracii. Každý úspěšný režim byl nějakou více či méně silnou formou totality.
Demokracie je založena na přijmutí společného kódu, který mimo nároků na vlastní postoj musí obsahovat i notnou dávku respektu k ostatním. To, čemu dnes se říká demokracie, demokratické projevy, jsou jen sobeckosti natřené barvou, která se účelově mění.
Pseudodemokratické společnosti jsou plné problémů, které nemizí, ale narůstají. Vzniká, což je absurdní, potřeba primitivních totalitních vůdců. Naše současnost to jasně ukazuje. V některých případech (tzv.) demokracie vyloženě škodí.
Vždy jsem si myslel, že jsem svobodomyslný demokrat. Mýlil jsem se. Všichni potřebujeme určitou porci totality, aby se naše svoboda mohla realizovat.
A teď aktuální glosa.
Současné demonstrace kulturníků, tedy lidí pracujících v oblasti kultury, pro zachování všech fondů a podpor, jsou zrůdné. Zrušil bych všechny granty. (A nejen v oblasti kultury, jak jsem už dal mnohokrát najevo.)
Věnovat se kultuře a umění je svým způsobem poslání. Kdo není ochoten a schopen podstoupit tuto sádhanu, ať vypadne z kola ven. Stejně se většinou o kulturu nejedná…