ZNÁSILNĚNÁ PRAHA
Vzhledem k mému věku a k nezřízenému životu v mládí, jsem špatně mobilní a dlouhé procházky po Praze, které byly součástí mého života, vymizely.
Byli jsme v létě jako obvykle na venkově. Po návratu jsem si najal taxi, aby mě vozilo po Praze. Byl jsem zvědavý, mj. jak pokračuje výstavba kolem Masarykova nádraží, kterou jsem díky nemoci nemohl dříve sledovat. Byl jsem zděšen. Realita předčila mé obavy, které mně přepadly už když jsem uviděl projekt.
Praha je město založené na komplikovaném historickém půdorysu, většina domů je komorních, založených na detailech a teď jsme vystavěli poblíž historického centra odporný masivní superblok, který se do Prahy vůbec nehodí. Zahušťuje jí, vytváří jí nudnou a brutální. Architektka Zaha Hadid, jejíž agresivní exhibicionistické stavby jsou rozesety po světě se bohužel podepsala, díky neprofesionalitě úředníků, pražských politiků a naivních českých architektů i na podobě našeho hlavního města.
Rád bych uvedl příběh, který zní jako anekdota, ale je realitou. V továrně na kancelářský nábytek spřažené s malým muzeem (Vitra design) v Německém Weil am Rhein si nechali postavit od Zahy Hadid dům pro hasiče. Hasiči po půlroce provozu zjistili, že dům je pro ně zcela nevhodný. Teď slouží jen jako ukázka „pokrokové“ architektury...
Fascinující!
Barák nesloužící svému účelu.
Monument pitomosti.
Rozdíl je v tom, že hasičská budova je drobná, v Praze jde o pořádný kus města…
Asibásně Etwagedichte Probable poems, německý překlad M. Spielmann anglický Paul Wilson Copyright M. Knížák, 1982