Hesla a plakáty AKTUAL
28. říjen 2016
28. říjen 2016
Oslavy 28. října ve Vladislavském sále jsou tradičně důstojné. Pozdně gotická architektura, dupající vojáci s historickými standartami, hudba navazující důstojnou atmosféru. Jen, bohužel, s prezidentem Zemanem ztrácí obřad na magičnosti. Když za zvuků „Pitná voda ze záchoda …“ vkulhal do sálu, zhrozil jsem se jeho hubenosti, bledosti a podivného motání. Nevypadal dobře a řeč, kterou pronesl postrádala zásadní ideu. To, co říkal bylo obsaženo v následných komentářích k jednotlivým vyznamenaným.
Skladba medailistů připomínala Václava Havla. Ten také dával medaile svým kamarádům a příznivcům. Vyznamenávání muzikálového zpěváka Hůlky, tedy reprezentanta typického současného kýče, je pro mne nepochopitelné, když ovšem nehledím na to, že Hůlka byl Zemanovým fetišem při prezidentských volbách.
Vždycky jsem si představoval, že právě 28. říjen je tou nejvhodnější dobou k zamyšlení nad smyslem směřování naší republiky a naznačení určitých možností, popřípadě obav nad ztrátou hodnot, ale takového projevu už Miloš Zeman není schopen.
Při řeči, kterou přerušoval srkáním vody, působil jako Gustav Husák, také tak defenzivně. Asi ho události poslední doby přes jeho silácká gesta zaskočily.
Staroměstská volební agitace Michala Horáčka i trapné tanečky vysokoškoláků kolem Masarykovy sochy na Hradčanech, kdy se pokoušeli zpívat Gaudeamus igitur a ani neznali text, působily ještě trapněji než hradní slavnost. Je to smutný pohled na české luhy bez duhy.
Michal Horáček, který si brousí zuby na prezidentské křeslo, by byl se svou minulostí symbolem současného marasmu. Ti, co ho znali před listopadem 89, hovoří o něm jako o falešném hráči a černém bookmakerovi. To je křišťálově čistá minulost vhodná pro budoucího prezidenta.
A herci, jak jsem se dozvěděl z internetu, si opět hrají na revolucionáře. No passaran!