PANOPTIKUM MILANA KNÍŽÁKA - Sloupky z Reflexu 1995-1998, vyd. Votobia Praha, 1998
MIREK DUŠÍN NA HRAD
V úvodu mě dovolte, abych něco sdělil o sobě. Během totality jsem měl permanentní střety s režimem. Byl jsem mnohokrát perlustrován, několikrát vězněn a odsouzen. Vojenskou službu jsem nesnášel, měl jsem neustále zaražené vycházky a často kázeňsky trestán. Skončil jsem jako poslední střelec v družstvu, nižší šarže a funkce neexistovala.
Byl jsem šťastný z listopadové přeměny a teprve tehdy jsem začal žít s vědomím, že moje vlast existuje a začal jsem pro ni pracovat. To vše uvádím jen proto, aby bylo jasné, že nemám k minulému režimu žádné vazby. Bedlivě střežím svoji svobodu a nenechám se manipulovat žádnými idejemi, byť sebelákavějšími.
Chci se vyjádřit k osobě nového prezidenta. Znal jsem všechny české prezidenty, s Václavem Klausem mě pojí dokonce přátelství, ale to neznamená, že budu při hodnocení jejich práce brát nějaké „kamarádské“ ohledy.
Václava Havla jsem neobdivoval. Věděl jsem o něm od šedesátých let a připadal mě jako dramatik zcela průměrný a tedy mimo okruh mých zájmů. Chápal jsem jeho listopadovou roli jako důležitou, apoštolskou, ale bohužel, příliš, příliš dlouho trvající.
Václav Klaus je vynikajícím ekonomem a politikem éry vrcholného kapitalismu. Je vzdělaný, ale narodil se o padesát let později. Změnu světa, která během jeho života pro nás všechny nastala, nechápe.
Miloš Zeman je chytrý plebejec. S ním přišla do politiky přízemnost a hrubost. Je nekonečně mstivý a když někdo má jiný názor, považuje ho za nepřítele a nikdy na to nezapomene. Připadá si jako genius. Je škoda, že je tak přízemní, poněvadž mu nelze upřít nadání manipulovat, ovlivňovat, řídit. Jeho příchod do politiky nastartoval pokles morálky české společnosti.
Petra Pavla neznám. Nikdy jsem o něm neslyšel, poněvadž se o politiku zajímám jen nárazově. Projevuje se jako normální slušný člověk a to naše společnost potřebuje. (Jen normální slušné jednání bez postranních úmyslů a vášní.) Buďme za takového prezidenta vděční. Je mi ho trochu líto, poněvadž naivní část naší společnosti do něho vkládá naděje, které nelze splnit.
Normální, zdůrazňuji normální slušný člověk, který ctí dědičný řád, je na Pražském hradě potřeba. Slušnost z naši společnosti vyprchává. Kéž by z Hradu přicházelo poselství vzájemné úcty.