Druhá manifestace aktuálního umění, 1965
Olympijská atrakce
Olympijská atrakce
I když je sport čím dál tím víc vmanipulováván do zábavního průmyslu a sportovci do rolí dobře placených herců-gladiátorů, přesto vnímám olympiádu jako významný celosvětový svátek, jako oslavu člověčenství v té základní podobě. Proto mě uráží, že český stát (nevím, kdo je za to zodpovědný) posílá do Londýna jako kulturní symbol pouťovou atrakci. Klikující autobus by určitě zapadl na Matějskou pouť a navrhuji tímto rodině Kočků, či jiným významným kolotočářům, aby tuto atrakci zařadili do svého arzenálu.
Díla Davida Černého nepatří mezi umělecká díla, je to vždy jen honba za popularitou, touha udělat něco skandálního či směšného, ale hlavně hodně viditelného, aby mu to přineslo slávu a peníze. A naše společnost, která si hraje na kulturní, mu tleská.
Nevím, kdo vždycky tak neomylně vybere vulgárního Davida Černého. Ještě nevyvanul skandál s Entropou, která ať je jakákoliv (nechci posuzovat její kvalitu) vznikla podvodem - byla podvedena celá evropská unie. Nám to však nevadí a znovu se prezentujeme na světovém fóru stejným autorem, navíc s lacinou, neuváženě zvolenou atrakcí.
Český národ má ve své historii řadu vynikajících uměleckých děl, které patří mezi vrcholy světové kultury a vždy jsou to díla skromná, plná jemné magie a zvláštní jemnosti. (Mimochodem, rád bych zmínil i EXPO 58, kdy jsme ohromili celý svět.) Zdá se, že jsme se po Sametové revoluci stali obdivovateli barnumských způsobů.
Je to zkrátka ostuda.
Milan Knížák