Dům Šperk, 1970-1983
OSTUDNÁ OSLAVA
Znovuotevření Národního muzea spojené s oslavou stoletého výročí založení Československé republiky bylo ostudné a je mi líto, že s hlasitým protestem vystoupil jen jeden člověk. Je nedůstojné pracovníků muzea, že se nezvedli a neodešli v okamžiku, kdy předseda vlády hovořil o tom, jak jsme se vzepřeli komunistickému režimu a že „… ani padesát let potírání svobody z nás nevytlouklo odkaz lidí …“, když on patřil k těm, kteří „tloukli“. Prominentní člen KSČ, spolupracovník StB, miliardář s podivně nabytým majetkem, notorický lhář v současnosti obviněný z trestného činu podvodu, vystupoval jako bojovník proti komunistické totalitě.
Cítím určitou příbuznost k zaměstnancům muzea, poněvadž jsem 12 let řídil podobnou instituci a proto se stydím za to, že mlčeli. Prezident republiky okomentoval vystoupení jediného protestujícího občana slovy „Každý máme úroveň, jakou máme a někdy tuto úroveň předvádíme i při těch nejméně vhodných příležitostech“, ale tato slova platí především na něj. Miloš Zeman předvádí, že všemu rozumí, že si všechno může dovolit a tak „z hlediska vyššího principu mravního“ prohlašuji, že Miloš Zeman nemá právo být prezidentem naši země.
Bylo to všechno vlastně velice smutné.
UČÍM SE BÝT OTROKEM
OTROK JE DĚJIN KRÁL
HRDINOVÉ UMÍRAJÍ RYCHLE
OTROK TU VĚČNĚ STÁL
Milan Knížák