Druhá manifestace aktuálního umění, 1965
Reakce na rozhovor Jiřího Peňase s Jiřím Fajtem v týdeníku Echo č. 21 ze 26.5.2017
Vážený pane šéfredaktore,
Protestuji proti lživým tvrzením, která uvádí Jiří Fajt v interview s Jiřím Peňasem. Už novinářův úvod je zaujatý a neprofesionální. Tvrzení o významných výstavách Aj Wej-Weje a Gerharda Richtera je projevem člověka, který se v umění neorientuje. Aj Wej-Wej je trapná politická agitka, která už jinde v Evropě nenachází sponzora. Gerhard Richter sice patří k velkým postavám německého umění, ale jeho dílo bylo notoricky vystavováno v mnoha galeriích a proto není nutné, aby v situaci, kdy je Evropa otevřená, byla taková výstava u nás. To je vyhazování peněz.
Výstavy, které pořádala Národní galerie pod mým vedením se důsledně snažily prezentovat dosud málo vyjasněné oblasti českého umění a to je především úkolem muzea umění zvaného Národní galerie. Nikdy mě nešlo o senzace, ale o důslednou práci a proto také odmítám tvrzení, že NG neměla žádnou koncepci. Naopak. Národní galerie byla první, která vypracovala jasnou vizi na několik desítek let dopředu a předala to na Ministerstvo kultury. Kdyby Jiří Fajt se zajímal tak, jak je jeho povinností, lehce by to zjistil.
J. Fajt vše zneužívá jen ke svému zviditelnění. Jeho činnost je zmatená až protizákonná a ve všem povrchní. Národní galerie má ze zákona povinnost především shromažďovat a pečovat o díla výtvarného umění. Srovnejte si počet děl, která se dostala do NG za mého působení s Fajtovou érou. Srovnejte si počet publikací. Za mne NG publikovala průvodce po všech expozicích jako nikdy předtím a řada těchto průvodců je používána studenty jako učebnice. A samozřejmě řadu důležitých publikací z nichž mnohé byly oceněny jako nejlepší knihy roku.
Nikdy se do NG nedostalo tolik děl současného umění jako za mého působení. Všechno lze bez problémů najít na informačních kanálech NG.
Pan Fajt zcela primitivním a pavlačovým způsobem znevažuje práci všech ostatních jen, aby byl vidět. Absurdní je tvrzení o mé neúčasti na vedení NG a malé profesní angažovanosti. Naopak, byl jsem až otravný tím, jak jsem vstupoval do všech problémů. Řada bývalých zaměstnanců se na mě stále obrací se zděšením nad působením J. Fajta a devastací NG, která přestává být důstojnou institucí a hraje si na nepovedenou „kunsthalle“. Právě záměna Národní galerie za příležitostnou výstavní síň je projevem amaterizmu a nepochopením funkce muzea umění.
Jiří Fajt vyházel většinu odborných pracovníků a dokonce se zbavil i dlouholetých úředníků, kteří dokonale rozuměli provozu NG. To byl patrně jejich hendikep, příliš by mu viděli do karet. A co vůbec nemohu pochopit jakým způsobem je dnes NG financována. Údajně J. Fajt získal za rok 2016 mimo plat téměř milión korun odměn. Za co?
Něco podobného se nikdy v minulosti nestalo. Kdo kryje takové hospodaření? A proč Ministerstvo kultury mlčí a ministr Herman neodpovídá na dopisy a tím porušuje své povinnosti. Zdá se, že to nikomu nevadí, ani vašemu, jinak progresivnímu týdeníku.
Nemá smysl, abych upozorňoval na všechny nehoráznosti ve Fajtových odpovědích. Jeho éra v NG zanechá devastující stopy, které bude velmi těžké odstranit. Zodpovědný za to je především farizejský ministr kultury Herman a tlupa slávychtivých přitakávačů, kteří se na zmatenosti NG přiživují. Nikomu z těchto lidí nejde o české umění. Trapné projevy multikulturalismu jsou jen ubohou pláštěnkou pro neschopnost a zneužívání.
Prof. Milan Knížák