Stůl hořící keř, 1989, 130x120x70 cm
SPORT JE NEZDRAVÝ
SPORT JE NEZDRAVÝ
Pohyb je zdravý, ale to, co se dnes skrývá pod pojmem sport nemá s radostí z pohybu nic společného. Hlavní motivací je honba za rekordy a nejlepší výsledky, což znamená popularitu a především dobré finanční ocenění.
Sportovní show jsou druhem primitivního divadla působícího na nízké pudy. Je to druh cirkusu.
K velkým výkonům je samozřejmě nutný až nesmyslný tréninkový dril, který vede k tomu, že náhlá úmrtí na hřištích jsou stále častější. K tomu je třeba ještě připojit nadměrné konzumování podpůrných látek (zdravých i nezdravých) a nepřetržité stresování.
Problém je především v tom, že způsob života lidí se radikálně proměnil. Ještě po Druhé světové válce byl každý volný plácek obsazený dětmi, které si tam hrály. Čutaly s merunou, hrály si na schovávanou, na babu, na piráty, kopaly poklady, válčily a především nechtěly domů. Žebraly na mamince, aby jim místo oběda či večeře dala kus namazaného chleba a ony mohly pokračovat ve hře.
Děti byly stále venku, chodilo se do Sokola a do Skautu, pořádaly se velké pěší výlety a všude byl pohyb. Když dnes projíždím městy a vesnicemi, nikde nevidím, že by si děti samy venku hrály.
Má to několik důvodů. Především asi nervozitu společnosti, která se stále něčeho bojí (násilníků, zvrhlíků, podvodníků, atentátníků, mimozemšťanů…), přitom rodiče nechávají děti celé dny viset na počítačích, kde číhá to největší, neviditelné, plíživé a nepřetržité nebezpečí.
O těchto problémech určitě víme, ale neuvědomujeme si dostatečně jejich zrůdnost a sílu.
Jak stárnu, tak si problémy společnosti uvědomuji stále silněji a tím jsou také silnější obavy, které ve mně rostou.
SPORT JE NEZDRAVÝ