Bez názvu, 1963, email na plátně, 220x200 cm
Studentský časopis jako žumpa
STUDENTSKÝ ČASOPIS JAKO ŽUMPA
Již dlouhou dobu mám problém s podobou Babylonu, což je (podle označení, kterému nerozumím) studentský list pro seniory za 15.- kč, na akademické půdě zdarma. Díky tomu se ho na vysokých školách válí stohy.
Nerozumím co znamená “studentský list pro seniory”, jestli jsou tím myšleni starší pedagogové nebo semioři obecně. Možná jsou senioři chápáni jako vrstva obyvatel bez perspektivy, jak se o nich vyjádřil současný ředitel Národní galerie Rösel, který prohlásil, že umění 19. století je nanic, poněvadž se líbí jen lidem nad 60 a ti nejsou perspektivní. Podobné představy mě naplňují, když čtu podtitul Babylonu a nechápu, proč je studentský list pro seniory rozdáván zadarmo studentům vysokých škol mezi kterými je seniorů poskrovnu.
Rád bych poukázal na poslední číslo (tzn. č. 4, ročník XXI. ze 17. prosince 2012). Je plné vulgarit. Jen na první straně se objevily pojmy jako nezesrali, vychcanější, sviňárna, žrát, spát a mrdat a o prezidentu republiky se tu hovoří jako o nedovzdělaném tenisovém hovadu. Autor textu, kde se tento výraz objevil je podepsán pouze šifrou, asi se k textu bojí otevřeně přihlásit. O to je to horší. Václavu Klausovi můžeme vytýkat ledacos, ale nevzdělanost v žádném případě. Nehledě k tomu, že o žádném prezidentovi bychom se neměli vyjadřovat tímto způsobem ať už s ním souhlasíme či ne.
Dnešní společnost je zaplevelena vulgarizmy a banalitami. Od studentského časopisu bych očekával až úzkostlivou touhu po uchování kvality jazyka a inteligentní, precizní analýzy naplněné odvahou a korektností. Hledal bych v něm něco, co v naší společnosti chybí. Studentský časopis Babylon se však obsahově neliší například od Nového prostoru bezdomovců.
Asi jen to také tím, že současná situace na řadě vysokých škol se podobá úrovni Babylonu – vládne povrchnost, křiklounství, primitivnost, neúcta ke vzdělání i k osobnostem. Vzájemná neúcta spojená s neschopností diskuze je typická pro velkou část našeho vysokého školství.
Ke zmíněnému číslu Babylonu bych ještě rád dodal, že jeho pilotním textem je interview s Danou Němcovou, kde z této ženy dělají disidentskou hrdinku a všeobjímající bytost, ale já si dobře a z vlastní zkušenosti pamatuji, jak Němcovic rodina zkolabovala, Jiří Němec žil v jedné místnosti s Věrou Jirousovou a Daně Němcové nutili Ivana Jirouse (dnes známého jako Magora). V bytě v Ječné ulici byl neuvěřitelný nepořádek, který dobře ilustroval panující morální zmatek. To nezpůsobil komunistický tlak, ale problémy v rodině. O tom není v interview ani slovo. Opět falšujeme dějiny. To je v tzv. studentském časopise zvlášť nebezpečné.
A sumarizace nakonec: Babylon je jen další pramínek do obecné mediální stoky. Asi nejpikantnější je, že tento časopis vychází s podporou Ministerstva kultury.
Milan Knížák
V Praze 19. prosince 2012