Myšlení nestačí, akryl a uhel na plátně, 130x130 cm
OCHRÁNCI DEMOKRACIE
OCHRÁNCI DEMOKRACIE
Kdybych měl popsat Donalda Trumpa jako člověka bez politické aueroly, vylíčil bych ho jako ješitného starce s umělými vlasy. Jeho prezidentský projev mně připadal směšný, přeplněný jájizmy a velkohubými sliby. Přesto tento člověk ovlivnil dění na celém světě. Už to, s jakou vehemencí vstoupil do prezidentských voleb, bylo při jeho věku obdivuhodné a s ještě větší úporností chce teď, už jako americký prezident, předělávat svět.
Někdy se chce vrátit, někdy zuřivě poskočit vpřed, ale vždy jsou jeho požadavky a názory prezentovány jasně, srozumitelně, přímočaře i když jejich validita je někdy sporná. Současný svět přeplněný falešnou svobodou, přímé jednání neunese a proto propadá panice.
Strhla se zuřivá diskuze v které se Tramp objevuje jednou jako polobůh, podruhé jako hlupák, bojovník nebo svíčková bába. Ale i když se Tramp někdy mýlí, je to fenomén, který současný svět potřebuje. Tzv. civilizované společnosti jsou plné přetvářky, autocenzury, strachu být označen za politicky nebo džendrově nekorektního.
Přes ustavičné řeči o svobodě a demokracii je největším nepřítelem současné společnosti právě svoboda a otevřenost. Požadavky raritních menšin jsou považovány za prioritní a zákonotvorné. Je jasné, že výjimky je třeba respektovat, ale nemůžeme z nich vytvořit obecný princip.
Jsme zaprášení agresivním informačním smogem. Umělá inteligence přebírá řízení světa. Taková situace je nanejvýš vhodná pro vznik diktátorů. Nejhorší je to, že jsou (ti diktátoři) v této situaci často užiteční. Paradoxně se stávají „ochránci demokracie“.