Platí v této zemi ještě zákony?

Čl. I. § 1.

Národní galerie v Praze je státní ústav, jehož úkolem je odborně shromažďovati a spravovati malířská, sochařská a grafická díla domácího i cizího umění, o nich vědecky bádati a činiti je přístupnými veřejnosti.

Ze zákona o Národní galerii v Praze jasně vyplývá, že prvním a hlavním úkolem muzea umění, kterému u nás říkáme Národní galerie v Praze, je shromažďovat, spravovat a prezentovat umělecká díla. Současné hospodaření Národní galerie nenaplňuje dikci tohoto zákona a věnuje se zcela odlišným činnostem. Současný ředitel Jiří Fajt, proslulý tím, že žádal, aby banka sponzorovala jeho plat v nadstandardní výši a nikomu mimo prezidenta republiky to nevadilo, ani ministru kultury Hermanovi, který byl za stav NG zodpovědný.

Ředitel Fajt se nestará o doplňování sbírek. Stačí se podívat do evidence, jejíž část (SSU NG) mimochodem zpracovává ve své studii Josef Benda a zjistíme, že nejdůležitější díla v polistopadové době získala NG v první dekádě třetího tisíciletí.

Jiří Fajt propustil řadu kmenových pracovníků a jediné co posílil, je sekce PR. V současné době se galerie chlubí tím, že vytvoří nový propagační design – loga apod. za miliónové částky. To je naprosté nepochopení funkce Národní galerie.

Muzeum umění je samozřejmě otevřeno veřejnosti a je báječné pokud tam lidé chodí, ale jeho prvním a zásadním úkolem je sbírání uměleckých děl. To se dnes děje velmi sporadicky.

Národní galerie velmi utrpěla rozsáhlými restitucemi po listopadu 89, které ještě nejsou zcela uzavřeny. V tomto případě je úkol shromažďovat díla obzvlášť naléhavý a podstatný pro její existenci.

Minulý ministr kultury Herman byl svojí předešlou kariérou spjat s církví, která je jedním z největších restituentů především starého umění, které se dá doplnit jen velmi obtížně. O to víc by se měla NG snažit, aby restituovaná díla neunikala do zahraničí, o to víc by měl stát poskytovat prostředky na výkupy restitucí zpět do NG.

Zvláštní je, že nikomu nevadí Fajtovo hospodaření. Když začal být ředitelem, přivedl si svojí ekonomku, která brzy odešla údajně z obav Fajtova hospodaření. To se stalo ještě dvakrát. Nevím, jak si vede současná Národní galerie, ale vím, že neplní to, co jí ukládá zákon. Vytváření módních designových symbolů, aby propagovaly galerii lze jen tehdy, když jsou základní úkoly splněny.

Současná Národní galerie se chce podobat lunaparku, zábavné aréně, Matějské pouti, ale podle zákona i zdravého rozumu to má být vědecká instituce pečlivě se starající o svěřený fond a snažící se co nejlépe zdokumentovat vývoj umění v naší vlasti a pokud to lze i umění z jiných částí světa.

Národní galerie není Fajtovou zahrádkou, je to instituce, která vznikla na konci osmnáctého století a má uchovávat to nejcennější co nám minulost odkázala a sbírat to, co se děje dnes.

Doporučuji, aby jste se do NG šli podívat, zvláště ti co tam chodili dříve a uvidíte, kolik částí galerie je zavřeno, co je rozpůjčováno a jak kdysi uspořádané sbírky začínají být chaotické.

Dozvěděl jsem se, že Salmovský palác, který NG za pomoci státu získala a rekonstruovala, má být pronajat soukromé osobě a její sbírce. Je to až skandální a všichni kolem mlčí.

NG ztrácí svojí jedinečnost a hrdost a stává se fádní a módní kunsthale jakých je na světě spousta.