Asibásně Etwagedichte Probable poems, německý překlad M. Spielmann  anglický Paul Wilson Copyright M. Knížák, 1982 Asibásně Etwagedichte Probable poems, německý překlad M. Spielmann anglický Paul Wilson Copyright M. Knížák, 1982
zpět na Móda

Milan Knížák vytvářel v 70. letech repliky a kopie svých dřívějších aktualizovaných oděvů. Nové série měly jednak dokumentační charakter, jednak postupně přecházely v tvorbu tzv. Šamanských oděvů. Tato fáze jeho činnosti se stala tématem jeho samostatné výstavy v Galerii Art Intermedia v Kolíně nad Rýnem roku 1970. Aktualizované oděvy se objevují i později na módních přehlídkách jeho tvorby, např. roku 1980 v rámci výstavy Arbeiten v Galerii Baecker v Bochumi, příp. roku 1986 na módní přehlídce v Praze a na módní přehlídce v Kunsthalle Hamburg nebo roku 1987 na módní přehlídce při vernisáži výstavy v M0 ČSAV v Praze apod. Aktualizované oděvy tvoří význačnou kapitolu v tvorbě Milana Knížáka. Jsou spojeny s počátky jeho tvorby v polovině 60. let v okruhu skupiny Aktual. Aktualizované oděvy, tj. oděvy specificky upravené, překračují hranice módní a oděvní tvorby vůbec. Jejich výroba a nošení se stává návodem k jednání, ke změně zažitých zvyklostí. Díky této své vnitřní akčnosti se aktualizované oděvy stávají součástí některých akcí Milana Knížáka, např. Demonstrace jednoho (1964) nebo 2. manifestace aktuálního umění (1965). U roce 1965 vydává v edici Aktual v nákladu cca 200 kusů multiple Jak aktualizovat oděvy - aktualizované oděvy doplněné návodným textem jak získat tyto šaty úpravou běžných oděvů prostřiháváním, propalováním, pomalováním, neobvyklou kombinací materiálů, doplněním různými předměty apod. Text Jak aktualizovat oděvy (1965): "Kabátu se utrhne rukáv. Límec se natře ostrou barvou. Na spodní okraj kabátu se přišijou 30 centimetrové třásně. Na konci mohou být spletené v copy. Kabát se po délce rozstřihne. Každou polovinu nosíme zvlášť. Nohavice kalhot se obtočí pečlivě namalovanými proužky pastelových barev. Na levou polovinu zad černého saka se přichytí 4 metrová vlečka z těžké látky. Do svrchníku se na prsou vystřihne obdélník 20 x 30 cm. Širší strana rovnoběžná s rameny. Totéž na saku, košili, tričku. Na pokožku se obtisknou velikonoční obtisky. Svlečený oděv se sbalí do balíku a nosí na zádech jako batoh." Výroba a nošení aktualizovaného oděvu může být (i díky použití aktualizovaných oděvů v rámci akcí) chápána i jako svébytná činnost, jako svého druhu akce. Souvislost aktualizovaných oděvů ze 60. 1et a šamanských oděvů ze 70. 1et je dána přesunem akcentace na jinou sféru této činnosti, odpovídá tomu jak se z demonstrací aktuálního umění postupně stávají spíše rituály. Aktualizované oděvy souvisí s dalšími aktivitami Milana Knížáka, s návrhy šperků a líčení. Zřejmá je souvislost aktualizovaných oděvů např. s již uvedenou sérií Šperky pro celé tělo (1963-1964). Aktualizované oděvy tvoří navíc jen část práce Milana Knížáka s oděvy. Souběžně s aktualizovanými oděvy se objevují, v tomto dílu dokumentace uvedené, Šaty malované na tělo (1965-66). Tvorba oděvů a jejich návrhů se krom toho vyvíjí v souvislostech s ostatními obory jeho činnosti a v souvislosti se základními přístupy charakterizujícími jednotlivá období. Oděvy souvisí s různými návrhy líčení, např. Ruce označené pro tajné rituály (1965-71) či návrh líčení Jak si zdobit tvář (1967-71). (Jak si zdobit tvář existuje i jako akce z roku 1967). Oděvy používá Milan Knížáka i jako podstatnou součást svých výtvarných dě1 (např. Vlastní podobizna z r. 1963 vytvořená z košile a kalhot nalepených na sololitu). Od 70. let používá ve svých malbách různě barevné a vzorované textilie. maluje na ně (např. v malbách z cyklu Šaty malované na tělo z r. 1976) nebo textilie (i různě upravené) vlepuje do svých obrazů (např. Akvárium 1987). Tvorba oděvů se proměňuje i z hlediska základního přístupu k tvorbě. Např. v 70. letech v kontextu svých dalších konceptuálněji pojatých aktivit navrhuje Milan Knížák netradiční nebo vůbec nenositelné oděvy: např. soupravu šperků jako oděv nebo oděv z barevných světel či Symbiotický oděv (1970). Vzniká dokonce konceptuální návrh Šaty, které se nenosí (text vzniklý na základě prací s oděvy v letech 1962-1977). I když v 80. letech pak vznikají nejrůznější více či méně nositelné kolekce módy, lze, s ohledem na celkový charakter činnost Milana Knížáka, říci, že práce s oděvy není omezena hranicí módní tvorby. Stýká se jednak s jeho dalšími aktivitami (např. výtvarné využití oděvů v různých asamblážích, obrazy malované na textilie, akce spojené s oděvy - akce Burning Mind Ceremony, akce Stezka a jiné akce a prostředí při zahájení výstav), jednak se tvorba oděvů svým hraničním pojetím sama vymaňuje z oblasti módy i oděvní tvorby. Tvorba oděvů se tak stává svobodnou hrou, při níž jsou rozbíjeny nejrůznější konvence a tato hra, díky své volnosti, dostává další možné obsahy (viz např. rituální aspekt aktualizovaných oděvů či Symbiotický oděv jako výraz vztahu těla a prostředí).

Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996

Půl saka s růžemi (z cyklu Jak aktualizovat oděvy), 1965-1970
1963
zpět na Móda